Uherské Hradiště – město královské

Unikátní virtuální prohlídka vzhledu barokního města je součástí expozice Uherské Hradiště – město královské, kterou připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s městem Uherské Hradiště. Scénář PhDr. Blanka Rašticová, realizace Binary Pixel, Miroslav Mihálik, Hliník nad Hronom, Slovenská republika.

První z nich, nazvaný Uherské Hradiště – město královské, je věnován středověkým dějinám. Uherské Hradiště je v něm představeno jako královské město, založené v polovině 13. století českým panovníkem Přemyslem Otakarem II. v pohraničí českého království s cílem zabezpečit zemskou hranici a posílit královskou moc na tomto území. Dvě nejstarší listiny, vydané panovníkem v letech 1257 a 1258, položily jeho základy. Návštěvníci mohou zhlédnout kopii nejstarší listiny z 15. října 1257, vydané v Plasích, která dosvědčuje, že město bylo založeno na ostrovní půdě náležející velehradskému klášteru. Obyvateli nového města se stali osadníci z blízkých trhových vsí, královských Kunovic a klášterního Veligradu (Staré Město). Druhá listina vydaná 23. 5. 1258 se dochovala pouze v opisu v tzv. Velehradském kodexu. Nově vznikajícímu městu byla udělena práva a bylo obdarováno pozemkovým majetkem. Uherské Hradiště se vždy těšilo přízni českých králů, kteří mu udělovali výsady zajišťující jeho rozkvět, příklady těch nejvýznamnějších jsou v expozici rovněž zastoupeny.

Udělením městského práva bylo město vyjmuto z působnosti tzv. zemského práva a řídilo se právním systémem, který převzalo do mateřského města, jímž bylo Brno. Až do husitství měl vedoucí postavení ve městě rychtář, který předsedal městskému soudu. Užití hrdelního práva v Uh. Hradišti dokladují zajímavé a mnohdy unikátní mučící nástroje, cejchy či repliky katovských mečů.

Samostatná část související s městskou správou je věnována vývoji městské pečetě a znaku. Nejpřitažlivějším exponátem je bezpochyby kopie znakového privilegia krále Matyáše z 28. června 1481, jímž byl městu udělen nový znak a právo pečetit listiny červeným voskem. Mezi předměty s vyobrazením městského znaku je unikátní cínová láhev, v níž byl městem odváděn poplatek buchlovskému panství za možnost kácení dřeva v Chřibech.

Uherské Hradiště bylo od svého vzniku také centrem řemesel a obchodu, od druhé poloviny 14. století zde působily samosprávné organizace řemeslníků zvané cechy. Mezi doklady jejich činnosti zaujmou cechovní postavníky, konvice a poháry i řemeslné výrobky.

Sbírkové předměty, archivní dokumenty a dobové fotografie doplňuje virtuální prohlídka vzhledu města v roce 1670, kdy ve městě stálo na 180 domů a žilo zde asi 1 500 obyvatel.

Druhý tematický celek, nazvaný Uherské Hradiště – pevnost na řece Moravě, je zaměřen na vojenskou historii města. Funkci obranné pevnosti plnilo od svého vzniku až do sklonku 18. století. Po celou dobu své existence musela pevnost odolávat mnoha nepřátelským útokům, milovníky zbraní jistě zaujmou středověké a raně novověké chladné a palné zbraně, mezi nimiž skutečným unikátem je hlaveň hákovnice z 16. století. Návštěvníci se dále seznámí s budováním středověké a barokní pevnosti, a to nejen díky plánům na výstavbu barokního bastionového opevnění v 17. a první polovině 18. století, ale také pomocí interaktivního modelu.

Třetí a poslední tematický celek je nazván Uherské Hradiště – metropole Slovácka. Někdejší nedobytná vojenská pevnost se v průběhu 19. a na počátku 20. století zbavila svých pout v podobě hradeb a stala se správním, soudním, obchodním a kulturním centrem regionu. Po roce 1850 se správy města ujali zvolení členové městského výboru v čele se starostou, od roku 1867 se Uherské Hradiště stalo jedním ze šesti statutárních moravských měst a byla mu svěřena působnost okresního politického úřadu. V letech 1855–1860 působila ve městě i krajská správa, z níž se po jejím zrušení uchoval krajský soud, do jehož pravomoci spadalo čtrnáct soudních okresů.

V roce 1884 byla ve městě založena první česká střední škola na Slovácku, působila zde řada kulturních a vzdělávacích spolků. Před první světovou válkou bylo otevřeno regionální národopisné Slovácké muzeum, které dnes patří k předním institucím jihovýchodní Moravy. V meziválečném období město potvrdilo svou roli centra regionu uspořádáním Výstavy Slovácka 1937, jež se stala nejvýznamnější výstavní akcí roku v celém Československu. Nejvýznamnějším počinem kulturního života po druhé světové válce byl vznik Slováckého divadla v roce 1945.

Současné kulturní dění se soustřeďuje kolem stálé divadelní scény Slováckého divadla, Klubu kultury, Městských kin, Knihovny B. B. Buchlovana a Slováckého muzea s galerií výtvarného umění. K nejvýznamnějším kulturním aktivitám přesahujícím hranice regionu patří Festival hudebních nástrojů lidových muzik, Letní filmová škola, celostátní festival Týká se to také tebe, Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Právem je Uherské Hradiště nazýváno metropolí Slovácka.

Stálou expozici doplňuje výukový program Na úsvitu dějin zaměřený na pravěké a raně středověké dějiny území dnešního Uherského Hradiště.

Na základě Smlouvy o partnerství uzavřené mezi městem Uh. Hradiště a Slováckým muzeem v Uherském Hradišti připravilo expozici Slovácké muzeum a bude ji společně s městem provozovat.

PhDr. Blanka Rašticová

Otevírací doba pro veřejnost:

Úterý–pátek: 8.00–12:00 a 13.00–16.00 hodin
(poslední komentovaná prohlídka v 15.30 hodin)

Sobota–neděle: 9.00–12.00 a 13.00–16.00 hodin
(poslední komentovaná prohlídka v 15.30 hodin)

Duben–prosinec
Úterý–pátek: 8.00–12:00 a 13.00–16.00 hodin
(poslední komentovaná prohlídka v 15.30 hodin)

Sobota–neděle: 9.00–12.00 a 13.00–17.00 hodin
(poslední komentovaná prohlídka v 16.30 hodin)

Komentovaná prohlídka i virtuální prohlídka vzhledu města v roce 1670 jsou dostupné v českém, anglickém a německém jazyce. Texty v expozici jsou pouze v českém jazyce. Vstup do expozice je zdarma.

Doporučený čas prohlídky expozice je 45 minut.

Více informací:

www.expozicedejinmesta.cz
expozice@kkuh.cz
+420 572 430 427, +420 605 221 504