Hradišťská čp. 9, Uherský Brod, 2017–2018

Při záchranném archeologickém výzkumu na ulici Hradišťská v Uherském Brodě se podařilo odkrýt unikátní archeologickou situaci, dokumentující stavební vývoj vrcholně středověké parcely. Její jedinečnost tkví především v tom, že vyjma objektu 505 a zdemolovaného sklepa v jihovýchodní části plochy se dochoval středověký terén bez rozsáhlejších poškození z novověku či moderní doby.

Celkem bylo zdokumentováno 7 zahloubených objektů, z nichž v pěti případech se prokazatelně jednalo o suterény nadzemních staveb. Tyto domy byly převážně dřevo-hliněného charakteru; jak však dokládají nálezy fragmentů malty, omítek a kamenů ve výplních objektů, mohly mít některé z nich zděné podezdívky či jiné konstrukční prvky již z kamenného zdiva. Některé ze suterénů mohly mít také střechu z pálené střešní krytiny, jak ukazují nálezy prejzů. Na další prvek spojený s domy ukazují nálezy fragmentů kachlů, ze kterých bývala složena celá kamna, jakožto hlavní prostředek vytápění obytných prostor. Nálezová situace z objektu 502 pak dovoluje předpokládat ještě existenci krbu v nadzemní části této stavby. Zadní, resp. severní část parcely, kde se ve vrcholném středověku zřejmě nacházelo hospodářské zázemí, nebyla zkoumána.

Z chronologického hlediska se podařilo doložit vývoj osídlení od 2. poloviny 13. století (tedy od doby lokace města) až do poslední třetiny 15 století. K novověkým aktivitám na parcele mohl být přiřazen pouze objekt 505, který obsahoval materiál ze 17.–18. století. Z předběžné analýzy horizontální stratigrafie vyplývá, že zástavba se v průběhu času přesouvala směrem od středu parcely k uliční čáře, tzn. od severu k jihu. Četné superpozice ukazují, že docházelo také k posunu v ose východ–západ, kdy objekty situované více na západ jsou mladší. Je možné, že z pohledu tehdejší středověké parcelace byly částečně prozkoumány přední partie dvou parcel, nikoli jen jedné. K první by mohl náležet nejstarší objekt 504 a další zahloubené suterény 502–500. Ke druhé by pak náležel objekt 506, přičemž zástavba se mohla vyvíjet podobně, avšak zrcadlově od západu k východu. To ovšem nelze ověřit, jelikož přední část této parcely je zničena již několikrát výše zmíněným sklepem a také podsklepenou sousední budovou čp. 10. Konstrukčně se od sebe jednotlivé suterény odlišují. Odlišnosti můžeme spatřovat v rozměrech, orientaci, umístění vstupního schodiště či provedení vnitřní konstrukce. Zatímco starší suterény (504, 506 a zřejmě i 503) mají vstupní schodiště situované na jižní, eventuálně východní straně (502), objekty označené jako mladší (500, 501) mají vstupy orientované k severu.

Důležitými poznatky pro poznání středověkého vývoje Uherského Brodu je zjištění, že dva z objektů (500, 502) prokazatelně zanikly v důsledku požáru. Záchranný archeologický výzkum přinesl mnoho nových poznatků, které přispívají k pochopení mechanizmu urbanizace ve vrcholně středověkých městech. Velké množství získaných nálezů navíc napomůže k dalšímu rozšíření našeho poznání o materiální kultuře v prostředí vrcholně středověkých měst.