Kostel Mistra Jana Husa, Uherský Brod, 2010
Výzkum navázal na odkryv v prostoru lodi kostela, vyvolaný výměnou podlahy ze září roku 2008. Kostel samotný patří mezi významné historické památky města Uherského Brodu. Je nejstarší dochovanou gotickou sakrální architekturou ve městě pozměněnou renesanční přístavbou věže a raně barokní přestavbou v 17. století. Dnešní podobu reprezentuje dvojlodní stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží v západním průčelí. V zahradě kostela se nachází hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z roku 1718 a samotná zahrada je nejstarším Uherskobrodským hřbitovem, pohřbívalo se zde od založení kostela v polovině 13. Století až do roku 1784 kdy byl kostel odsvěcen.
V prostoru výkopu rovnoběžného s ulicí Za Dolním kostelem byly porušeny kamenné základy zídky. Porušené základy se nachází jeden metr za současným plotem mimo dnešní zahradu a jsou tvořeny nahrubo nalámanými kameny a zlomky cihel spojenými maltou, pod základy byl zachycen hrob H3. Šířka základů je 55 cm a jejich hloubka 90 cm. Tato zídka původně ohrazovala zahradu a její výstavba souvisí pravděpodobně s Polontiovou přestavbou z roku 1666.
Pod základy barokní zídky byl zachycen hrob H3. Hrob se nachází v hloubce 1,2 m od současného terénu a jeho orientace je S–J z hrobu byla začištěna pouze horní polovina těla, zbytek pokračuje jižním směrem pod profil. Barokní základy hrob překrývají, ale neporušují, mezi základem a samotným hrobem je 20 cm mohutná vrstva zásypu. Pokud budeme datovat zídku k Polontiově přestavbě je ante quem pro tento hrob rok 1666.
Ve východním profilu výkopu před kaplí Nejsvětější Trojice byla u dna v hloubce 1,2 m porušena lidská lebka. Při začištění se ukázalo, že v profilu na lebku navazují i obratle, jedná se tedy pravděpodobně o kompletní hrob. Orientace hrobu je Z–V a dle pozice lebky a obratlů lze usuzovat, že paty pohřbeného jsou těsně u JZ rohu kaple. Umístění hrobu tedy respektuje stojící kapli, post quem pro tento hrob je tedy datum stavby kaple, což je rok 1718.
V místech před vchodem do kaple Nejsvětější Trojice bylo vybagrováno v hloubce 20 cm několik gotických stavebních kamenů, mezi nimi i ostění. Gotické stavební prvky zde byly nejspíše druhotně využity k vydláždění cesty vedoucí ke vchodu do kaple.
Jižně od kostela byla vykopána při zdi oddělující zahradu kostela od níže položené vedlejší ulice šachta o hloubce 3,4 m a nepravidelné velikosti na půdorysu 3×2 m. Od hloubky 1,3 m do 1,7 m bylo v prostoru tohoto výkopu zachyceno celkem 20 kompletních i nekompletních hrobů. Hroby byly postupně preparovány a dokumentovány ve 4 úrovních.
V první úrovni byl odkryt kompletní hrob staršího robustního muže, jenž měl ruce překříženy v oblasti beder a držel v nich litý bronzový křížek z růžence. Tento hrob částečně porušoval ten následující, jemuž chybí lebka a levá pánev. U nohou v profilu byly nalezeny hřeby z rakví a pod dolní čelistí zbytky tkaniny a drobné bronzové výšivky.
Ve druhé úrovni byl odkryt porušený hrob robustního muže s nápadným rohovitým výrůstkem nad levým okem, z hrobu zůstala v anatomické poloze pouze pravá polovina těla, zbytek byl porušen při výkopu hrobu mladší ženy, překopané kosti mužského hrbu byly pravděpodobně položeny na víko rakve mladšího ženského hrobu. V této úrovni byl odkryt ještě dětský hrob, kterému chyběla lebka, část hrobu, z něhož zůstala zachována pouze pravá noha, v západním profilu dvě paty a pravděpodobně nejzajímavější hrob tzv. hydrocefala. Jehož lebka byla rozdrcena, levá ruka natažená podél těla, pravá pokrčena v klíně. Za hlavou a u nohou byly nalezeny hřeby z rakví. Část krčních a hrudních obratlů a žeber bylo zbarveno do černa. V prostoru pánve nalezen drobný bronzový medailonek, pod kostmi byly patrné zbytky rakve. V severním profilu v hloubce 140 cm byla zachycena boční deska rakve, tento hrob byl dále nenarušen.
Ve třetí úrovni byl odkryt porušený hrob bez hlavy a nohou. Nad pravým loktem nalezeno železné kování z rakve, v zásypu hrobu se objevují zlomky malt, doba pohřbu může pravděpodobně časově souviset s pozdně gotickou přestavbou. Dále částečně porušený hrob, jehož pravá polovina zabíhá pod jižní profil. V prostoru kolen byl nalezen bronzový litý medailonek. Další tři hroby byl velmi poškozené a odkryté jen částečně, jeden byl tvořen pouze pánví a kostrou levé nohy, druhá noha chyběla a zbytek hrobu zabíhal pod západní profil. V oblasti pánve byl nalezen skleněný medailonek, v zásypu bylo nalezeno několik zlomků malty, hrob pravděpodobně souvisí s přestavbou Pavla Sekaného. Druhý hrob představovala pouze pravá noha, třetí potom pravá noha a několik obratlů.
Ve čtvrté úrovni bylo začištěno a vypreparováno celkem šest hrobů, bohužel žádný z nich nebyl kompletní. Z prvního se dochovala pouze lebka, několik obratlů a žeber, z druhého jen dolní končetiny, zbytek hrobu zabíhá pod západní profil, v prostoru kolen ležel jednoduchý litý křížek. U třetího hrobu byla odkryta pouze jeho horní polovina, zbytek hrobu zabíhá pod západní profil. V úrovni pánve nalezeno spínadlo a přezka, na hrudních obratlích medailonek. Z dalších tří hrobů zůstaly zachovány pouze části nohou a beder.
V průběhu výzkumu bylo odkryto celkem 25 hrobů, nalezeny 2 růžencové křížky a 4 medailonky. Výzkum přinesl zajímavé nálezy nejen z hlediska nalezených předmětů, ale i anatomických anomálií a prostorových vazeb mez hroby.
Z Dolního kostela stalo se vojenské skladiště, kterým disponoval městský úřad. Pod jeho klenbami umlkly modlitby a písně, jež odtud dlouhá staletí vznášeli se k Nejvyššímu. Měšťané zapomínali, že opuštěný dolní kostel je živou historií slávy i ponížení, štěstí i utrpení jejich rodného města, a chrám zvolna propadal zkáze.
V. Růžička – Dolní kostel (ke zrušení kostela Josefem II)
