Masopustní mečové tance z Uherskobrodska

Mečové tance doprovázející masopustní obchůzky se vyskytují v několika málo lokalitách Moravy, Čech, západního Slovenska a jejich výskyt je možné v nějaké podobě zaznamenat v Chorvatsku, Itálii, Belgii i Velké Británii.

Mezi výjimečné patří masopustní mečové tance v obcích Strání, Bystřice pod Lopeníkem a Komňa ležící v regionu, jehož přirozeným centrem je město Uherský Brod. Společným prvkem ve všech třech obcích je kromě návaznosti na masopustní období také řetězová a kruhová forma tance, která vykazuje starobylé rysy. Samotný tanec má v každé lokalitě svá daná specifika, rekvizity, typický písňový repertoár i taneční schéma. V jednotlivých obcích se také liší pojmenování protagonistů tance nazývaného podšable, pod šavle nebo šablový.

První zprávu o tanci se šavlemi z moravsko-slovenského pomezí lze datovat do let 1750–1780. Objevila se v listu popisujícím některé výroční i rodinné obyčeje a kroj z městečka Bojkovic. Nejstarší konkrétní zmínka o šavlovém tanci z Uherskobrodska popisuje tanec Straňanů předváděný na zámku v Uherském Ostrohu v roce 1784. Podrobně popsal ve svém rukopise straňanský tanec podšable v roce 1880 místní učitel Alois Doufalík (1839–1918). Ten také v roce 1896 publikoval článek v časopise Obzor označující tanec podšable ze Strání za domácí pozůstatek tance zbojníků skrývajících se v lesích na Javorině. Tato legenda v obci přetrvávala a odrazila se v písních doprovázejících vlastní mečový tanec. A. Doufalík také na straňanský tanec upozornil sběratele lidových písní Františka Bartoše, který uveřejnil první ucelený popis tance podšable ve svém díle Lid a národ, vydaném v roce 1885.

Na konci 19. století se začal o podšable zajímat i hudební skladatel a sběratel lidových písní Leoš Janáček (1854–1928), do kontextu tanců v evropském prostoru je zařadil v roce 1911 etnograf František Pospíšil (1885–1958).

Atraktivita především straňanské varianty tance podšable způsobila, že se dostal do repertoáru folklorních souborů a jejich jevištních předvedení. Soubory a krúžky mečové tance ale také vnášely a vnášejí do ulic obcí a měst, ve kterých působí.

Ve Strání podšable tancuje vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi červené barvy doplněná gazdou řídícím obchůzku, nosícím dřevěný rožeň, na který napichuje nebo přivazuje darované naturálie. Hudebním doprovodem byly v minulosti gajdy, v současné době hudecká muzika i akordeon. Ve Strání se tančí vždy uvnitř domu. Gazda vchází jako první a za ním celá skupina tanečníků nazývaných fašančáré a muzika. Zvláštní součástí tance je vytínání, obřadní bití tanečníka pod záminkou přestupku, které se připojuje v hospodách a na místech, která jsou pro fašančáry významná. Po mečovém tanci následuje párový tanec straňanská na libovolnou místní taneční píseň. Dodnes se zde udrželo konání obchůzek fašančárů o masopustním úterý a tanec je předváděn i na každoročně pořádaném festivalu masopustních tradic.

V Bystřici pod Lopeníkem byla vždy obchůzka s mečovým tancem doménou ročníku odvedenců. Tanečníkům se říká bobkovníci. Celou skupinu, dříve čtyřčlennou, v současnosti početnější vede košař s velkým rožněm pro napíchnutí slanin obdržených v jednotlivých domech, který také ukládá další získané odměny do koše. Hudební doprovod tvořili po roce 1900 hudci s houslemi, které vystřídala již ve 20. letech 20. století harmonika a ta je typickým hudebním doprovodem bobkovníků až do současnosti. Při obchůzce musí bobkovníci obejít celou obec. Nevynechají žádným dům a před každým zatančí. Košař vybere do koše naturálie a do pokladničky peníze sloužící k uspořádání večerní zábavy, na kterou jsou zváni všichni obyvatelé obce.

V Komni jsou typicky pomalovaní tanečníci s vonicemi na klopách černých kabátů a šátkem kolem pasu nazýváni skakúni. Dodnes platí, že musí být ve věku osmnácti let a tanec předvádí před každým domem v obci s kovovými šavlemi. Zde navíc skakúny doprovází početná skupina maškar s mnoha typickými postavami i fašankovým právem neseným v čele průvodu. To má podobu ozdobené velké vařečky obalené kašmírovým šátkem a doplněné textilními kvítky. Právo účastníkům fašankového průvodu propůjčuje starosta obce. Bez práva by nebylo možné celodenní obchůzku pořádat a vybírat peníze na večerní zábavu. Právo nese v čele průvodu organizovaného maskou policajta představitel spolku pořádajícího ten rok fašankovou obchůzku. Hudebním doprovodem je dechová hudba Komňané. Večer vždy následuje fašanková zábava, jejímž pevným bodem je před půlnocí poslední tanec skakúnů, kteří na závěr nechají položené šavle a klobouky s vonicemi uprostřed parketu pro své o rok mladší následovníky. Stabilními maskami jsou kominář, slaninář, který opásaný řeznickou zástěrou sbírá naturální část odměny pro fašančáře – na šavli napichuje slaninu i vajčář vybírající do košíku vejce na škvařežinu. Pro komenský fašank jsou typickými figurami tři až čtyři šašci. Šašci jsou v charakteristických oblecích cirkusového charakteru a v kapsách mají rozdrobenou barevnou křídu (dříve saze a různobarevné hlinky), kterou pomalovávají tváře dětí, dívek, žen a domácích, kteří maškary vítají a také stále častěji fotografů a diváků, kteří na komenský fašank každoročně zavítají.

Mečové tance žijící dnes v obcích Strání, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem prodělaly svůj vývoj a změny doprovázející především datum konání masopustních obchůzek. Ty se během druhé poloviny 20. století přesunuly většinou z masopustního úterý na sobotu. Ve Strání se však dodnes podšable tančí hlavně v úterý před Popeleční – na Slovácku též Škaredou středou. Velkým impulzem pro udržení fašankových obchůzek s tancem podšable byl v roce 1987 vznik Festivalu masopustních tradic ve Strání.

Mečové tance jsou v rámci tradiční lidové kultury jedinečným reliktem odkazujícím na odvěký zápas dobra a zla. Demonstrativně a symbolicky zpodobňují zápas proti skutečnému nebo domnělému nepříteli. Jsou pevně svázány s masopustním obdobím, kdy se v přírodě odehrává souboj mezi zimou a nadcházejícím jarem.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje – 2021
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky – 2022