Modrá „Hrubý díl“ 2009

V červenci roku 2009 provedli pracovníci Slováckého muzea na základě objednávky obce Modrá zjišťovací archeologický výzkum v prostoru archeoskanzenu. Archeologický výzkum předcházel plánované výstavbě rekonstrukce takzvaného Metodějova paláce z Uherského Hradiště – Sadů. Lokalita se nachází na katastrálním území obce Modrá v areálu archeoskanzenu, na ostrožně nad údolím Salašky a Modřanského potoku v nadmořské výšce 211 m n. m., severovýchodně od křižovatky silnice Staré Město–Velehrad–Modrá. V souvislosti s výstavbou archeoskanzenu zde probíhal intenzivní výzkum již v dřívějších letech. Bylo zde zachyceno např. obydlí s otopným zařízením, sídlištní objekt z konce doby halštatské, 4 časně laténské objekty, zásobnice ze střední doby hradištní a destrukce germánské.

Zkoumaná plocha z roku 2009 se nacházela západně za obytnými srubovými stavbami, v místech bývalého ovocného sadu, jižně od okraje ochranného pásma NKP. Severovýchodní roh sondy byl ve vzdálenosti 14,8 m od jihozápadního rohu kuchyně a 9,6 m od západního rohu pekárny, severozápadní roh sondy byl 49,5 m od jihozápadního rohu kuchyně a 41,8 m od západního rohu pekárny. Plocha výzkumu byla odkrývána po jednotlivých vrstvách až na sprašové podloží. Dle půdorysu zamýšlené stavby byla vyměřena základní sonda S1. Tvar sondy měl podobu písmene L, nejdelší strana měla rozměry 34×8 m a orientaci Z–V, boční výběžek přesahoval o 10×7 m. Na základní sondu S1 navazovaly sondy S2 (S2J 2×3 m, S2S 4×1 m), S3 (2,5×1,5 m), S4 (S4S 4×1,1 metr, S4J 4×4 m) a S5 (4×4 m). Celkem se podařilo zachytit 7 objektů, 4 z nich se ukázaly jako archeologicky negativní, v 1 bylo nalezeno jen nepatrné množství materiálu, zbylé 2 se ukázaly, co se týče materiálu jako velmi bohaté.

V severovýchodní části sondy S1 byly zachyceny pozůstatky mazanicové pece, zahloubené do sprašového podloží. Pozůstatky pece byly postupně odkrývány a dokumentovány. Nadúrovňová část pece byla tvořena mazanicouvou destrukcí. Destrukce měla podélný nepravidelný tvar a orientaci Z–V. Zahloubená část je tvořena elipsovitou jámou orientovanou Z–V. Stěny západní části jámy se pozvolna svažují ke středu, zatímco ve východní části jsou stěny mnohem prudší. Ve východní části byla zachycena masivnější destrukce tvořena propálenými kusy mazanic, uhlíky a popelovitou vrstvou. Západní část je vyplněna pouze hlínou s drobnějšími úlomky mazanic. Stěny západní části jámy se pozvolna svažují, východní část vytváří spíše kotlíkovitou prohlubeň. Většinu materiálu z tohoto objektu tvoří kusy mazanice, dále bylo nalezeno několik drobných zlomků keramiky a úlomek opracovaného kamene. Keramika pochází ze středohradištního období, je vytáčena na kruhu, v keramickém materiálu je znatelná drobná příměs ostřiva, materiál je kvalitně do šeda až šedočerna vypálen.

U elipsovitého půdorysu objektu můžeme rozlišit: menší východní půloblouk, více zahloubený do terénu se strmými stěnami a talířovitým tvarem dna a větší západní půloblouk s pozvolna se svažujícími stěnami. Většina mazanic v nadúrovňové části i v místech zapuštěných do podloží se koncentruje na východní straně, stejně tak jako popelovitá vrstva s uhlíky. Na této straně tedy můžeme nad úrovní terénu předpokládat mazanicovou konstrukci půlkruhovitého až kruhovitého půdorysu a v jámě ohniště, zahloubené do spraše. S největší pravděpodobností se jednalo o pec kopulovité konstrukce umístěnou mimo sídelní objekt.

V jihovýchodní části sondy S1 byl následně objeven okraj objektu s časně laténskou keramikou. Za účelem zachycení celého půdorysu tohoto objektu byly vytyčeny sondy S4 a S5. Ukázalo se, že se jedná o pozůstatky zahloubené chaty o rozměrech 4,2×4 m a orientaci Z–V. Bylo zde nalezeno 860 fragmentů keramiky z časně laténského stupně Lt–A a 783 kusů mazanice o hmotnosti 7 406 g. V tomto množství mazanice se dalo rozpoznat celkem 21 fragmentů závaží z nepříliš kvalitního mazanicového materiálu. Není však vyloučeno, že ve zbylém množství mazanice je množství dalších fragmentů, avšak přes jejich velkou zlomkovitost je nebylo možné rozeznat. Z dalších předmětů nalezených v objektu je třeba zmínit 2 železné nože, 1 železné kování, 4 přesleny, 2 kostěné jehly a fragment bronzového náramku zdobeného na jednom konci několika souběžnými rýhami.

Vzhledem k prostorovým dispozicím objektu je možné jej interpretovat jako částečně zahloubenou chatu se sedlovou střechou, jíž nesly dva masivní kůly, jejichž pozůstatky se podařilo zachytit v podobě velkých kůlových jamek uprostřed kratších stěn. Stěny chaty byly pravděpodobně pouze vypletené a vstup byl v jihovýchodním rohu. Vzhledem ke skladbě materiálu sloužila chata pravděpodobně jako textilní dílna a díky vyhodnocení prostorového rozmístění materiálu můžeme usuzovat na 2 fáze využití chaty – fáze obytně výrobní a fáze výrobní.

Výzkum sídliště na lokalitě Modrá – Hrubý díl v roce 2009 přinesl nové poznatky, které jsou důležité nejen pro místní historický vývoj, ale mohou mít význam i v rámci vývoje osídlení na území celé jižní Moravy. Polykulturní sídliště se ukázalo jako velmi bohaté na nálezy a výzkumy. V následujících letech by mohly přinést spoustu dalších zajímavých nálezů a poodkrýt tak roušku minulosti.