Modrá „Hrubý díl“ 2010

Výzkum v archeoskanzenu v roce 2010 probíhal ve 2 etapách. V první etapě, v polovině dubna byla napříč archeoskanzenem vykopána 0,5 m široká a 1,2 m hluboká rýha pro položení kabelu nízkého napětí. V západní části skanzenu porušil tento výkop 2 objekty s mladohradištní keramikou z 11. století (O1 a O2) a objekt s časně laténskou keramikou z 5. století před n. l. (O3). Ve východní části skanzenu byl narušen objekt s velkomoravskou keramikou z 9. století, asi 30 m na západ, před vchodem do ohrady byly v hloubce pouhých 30 cm zachyceny pískovcové kameny.

Pískovce byly odvaleny a ukázalo se, že pod kameny jsou lidské kosti a s největší pravděpodobností se jedná o hrob. Za účelem zachycení celého hrobu byl výkop v tomto místě rozšířen. Nad celým hrobem byl v hloubce cca 30 cm zachycen mohutný kamenný rov tvořený přepálenými pískovci otočenými ohořelou stranou směrem dolů.

Po odstranění kamení zůstal pod nimi pouze jediný, v prostorách hlavy. Tímto kamenem kosočtverečného tvaru měl nebožtík proraženou lebku. Samotný hrob se potom nacházel v hloubce asi 70 cm, byl 135 cm dlouhý a široký pouhých 25–30 cm. Kosterní pozůstatky byly až na lebku velmi špatně zachovány. Jednalo se o hrob revenanta, na což poukazují atypické pohřební rituály jako je lebka proražená mohutným pískovcem, úzká hrobová jáma a kamenný rov z přepálených pískovců. Přepálení pískovců mohutným žárem mělo mít očistné účinky a veškeré tyto praktiky měly jediný cíl, zabránit pohřbenému v návratu zpět do světa živých.

Výzkum v archeoskanzenu pokračoval v další etapě od začátku července, kdy se na výzkumu podíleli jak pracovníci archeologického oddělení Slováckého muzea, tak i Luděk Galuška z MZM. Zkoumaná plocha byla vytyčena v místech, kde byly výkopem kabelového vedení narušeny mladohradištní a laténský objekt.

Celkem byly vytyčeny 3 sondy – sonda C1, sonda C4 a sonda S1. Sonda S1 byla dále rozčleněna na jednotlivé sektory – A, B, C, D, E, F–Z, F–S, F–V, F–VV. Plocha sond byla po celé ploše snížena o 2 mechanické úrovně a na této úrovni byly zachyceny v sondě S1 2 objekty – O1 a O3 (obr. 4). Tyto objekty byly následně vybrány až na sprašové podloží.

V severní části čtverce A byl zachycen mělký oválný objekt O1 zahloubený do sprašového podloží. Materiál z objektu je tvořen mazanicemi, zvířecími kostmi a fragmenty keramiky. Objekt lze datovat do 10.–11. století.

Ve východní části sondy S1 byly zachyceny pozůstatky chaty z časně laténského období (Lt A – 5.–4. století před n. l.) (O3). Chata byla oválně kruhového tvaru o velikosti 6×6 m a do sprašového podloží byla zahloubena od 60 do 70 cm. Při severním a jižním okraji chaty byly zachyceny kůlové jamky, do nich byly původně umístěny kůly nesoucí sedlovou střechu.

Tento objekt byl na několika místech narušen mladšími sídelními aktivitami z 11.–12. století. Z vrstev výplně laténské chaty byla získána velmi bohatá kolekce keramického materiálu, množství mazanic, několik přeslenů, bronzový náramek, doklady parohové industrie, několik drobných železných předmětů, strusek a zvířecích kostí.

Výzkum sídliště na lokalitě Modrá – Hrubý díl v roce 2010 přinesl nové poznatky o místním osídlení, neobvykle bohatou kolekci materiálu i doklady neobvyklých pohřebních rituálů starých Slovanů.