Silnice II/495, Uherský Ostroh – Hluk 2016

V roce 2016 proběhly v intravilánu obce Ořechov dva záchranné archeologické výzkumy, při kterých se podařilo objevit doklady osídlení kulturou s lineární keramikou, a to v souvislosti s přeložkou vedení nízkého napětí. Ze spodní úrovně sondy I se podařilo vyzvednout dva keramické fragmenty náležící mladšímu stupni kultury s lineární keramikou. Sonda I byla situována ve středu pozemní komunikace, před domem čp. 125.

Rozsáhlejší doklady neolitického osídlení v intravilánu Ořechova se podařilo zachytit v srpnu 2016 v souvislosti s rekonstrukcí silnice III/4276. Při bagrování tělesa vozovky byla před domem čp. 131 odkryta rozsáhlá terénní deprese vyplněná tmavě hnědou kulturní vrstvou. Celkově se podařilo zdokumentovat úsek o délce 12 m a šířce 10,5 m na straně východní a 6,5 m na straně západní.

Masu kulturní vrstvy tvořila tmavě hnědá jílovitá uloženina (kontext 106), ostrůvkovitě promísená drobnými zlomky mazanice, keramiky, úlomky pískovců a uhlíkatými čočkami. Pouze v jihovýchodním rohu zkoumané plochy a na severním profilu se objevila tmavší šedočerná popelovitá uloženina (kontext 105) s výraznějším obsahem patrně zlomků deformovaných ručních mlýnků. Výzkumem se podařilo zachytit jediný do podloží zahloubený objekt. Klasifikován může být jako sídlištní jáma takřka kruhového půdorysu (210×195 cm) s nepravidelně tvarovaným profilem. Maximální hloubka činila 88 cm.

Z výzkumu byla získána kolekce charakteristické keramiky, fragmenty mazanice, z nichž některé nesou otisky z prutů pletené konstrukce, poškozený kopytovitý klín a také zlomky ručních mlýnků z lokálních pískovců. Z pohledu relativní chronologie může být poloha II datována do nejstarší fáze kultury s lineární keramikou a řadí se tak k důležitým lokalitám v rámci středního Pomoraví.