Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku

Tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku patří v současnosti k nejvýznamnějším jevům tradiční lidové kultury, které sehrávají důležitou roli v sociálních a mezigeneračních vztazích vesnického společenství. Na území Zlínského kraje jsou hody dodnes živou zvykoslovnou slavností a v životě zdejších obcí požívají vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o čemž svědčí udržování hodové tradice ve čtyřiceti devíti obcích a městech Uherskohradišťska.

Tradiční hody s právem jsou ve všech lokalitách spojeny s podzimním datem svého konání, tedy obdobím začínajícího vegetačního klidu, kdy už byla veškerá úroda sklizena a zůstalo více času na odpočinek a zábavu. Hod, hody znamenaly po stránce etymologické výjimečný, významný čas, velkou hodinu.

Hody, v českém prostředí posvícení, mají velmi starý původ, jehož jádrem byl církevní svátek na památku posvěcení kostela vytvořený již v počátcích křesťanské církve. Pojem hody označující původně výroční slavnost, sváteční den, se vžil postupně pro hodování, hostiny, a to rodinné i obecní. Obce slavily hody trvající i celý týden v různém čase během celého roku. To se pokusil změnit císař Josef II., který v roce 1787 vydal patent s doporučením slavit hody o třetí neděli v říjnu v trvání dvou dnů, a to neděle a pondělí. Hody slavené třetí říjnovou neděli tak vstoupily do povědomí jako hody císařské.

Hodové slavnosti se stejně jako jiné projevy lidové kultury měnily. Největší změny zaznamenaly především termíny konání hodů. I když se na Uherskohradišťsku dodnes dodržela doba slavení hodů převážně v podzimním období a jednotlivé obce konají hody v zažitých termínech daných místní tradicí, došlo ke změnám konkrétního termínu. Nejčastěji slaví obce hody na počest svého patrona, tedy hody patronské. Na svátek českého patrona sv. Václava 28. září se svatováclavské hody pořádají v Kunovicích, Ořechově a Ostrožské Nové Vsi. Ve stejný víkendový čas slaví hody ve svátek svatého Michala 29. září ve Starém Městě. Časté je hodování i o svátku sv. Kateřiny 25. listopadu v Bílovicích, Huštěnovicích nebo o svátku sv. Martina 11. listopadu v Břestku, Buchlovicích, Kudlovicích nebo Nedachlebicích. Nejrozšířenějším datem je třetí neděle v říjnu, tedy právě neděle po svatém Havlu, kdy se slaví hody císařské – v Babicích, Boršicích, Mařaticích, Nedakonicích, Jarošově, Tupesích, Zlechově a jinde. Kromě císařských a patronských hodů se v některých obcích konají hody ve výroční den posvěcení nebo požehnání kostela, např. v Tučapech. Dalšími dny, v jejichž svátek se hody slavily, je Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna v Jankovicích, Panny Marie Růžencové 7. října v Popovicích nebo zasvěcení kostela svatému Floriánovi v Kostelanech nad Moravou. K nově zavedené oslavě hodů republikánských kolem 28. října se přiklonily Kněžpole, Svárov a Zlámanec.

Hodová slavnost má i v současnosti charakter obřadního obyčeje, má své zákonitosti i ustálená pravidla. Pořadatelem a organizátorem hodů je v obcích svobodná mládež nazývaná chasa, která ze svého středu volí mužského představitele, stárka. Hlavním znakem stárků a podstárků na Uherskohradišťsku je velké a malé hodové právo. Hodoví funkcionáři nosí i další atributy, které jsou znakem jejich postavení – ve Starém Městě nazdobené lískové hůlky zastrčené do holínek, v Babicích, Huštěnovicích, Jalubí, Kudlovicích nebo Traplicích květináč se vzrostlým rozmarýnem. V mnoha obcích mají starší i mladší stárci bohatě zdobenou beranici či klobouk rozmarýnem nebo asparágem s bílými kvítky. V Kostelanech nad Moravou nosí stárci atypickou bílou beranici s bohatou vonicí, v Nedakonicích starobylou kožešinovou vydrovici se zeleným soukenným dýnkem uprostřed ozdobenou vysokou vonicí s pavím perem. Také stárky jsou odlišeny od ostatní chasy krojovými součástmi – typem šátku, úpravou hlavy, květinou zasunutou za kordulkou nebo barvou přední sukně. V Březolupech, Částkově, Svárově, Zlámanci a na Uherskoostrožsku nenosí stárky uvázané turecké šátky, ale chodí v pentlení jako nevěsty a družičky o svatbě. Zvláštním znakem stárky jsou různé atributy, které nosí v hodovém průvodu. V Huštěnovicích nosí stárky koláče, v Jalubí a Babicích dorty, v Kunovicích, Ostrožské Nové Vsi a Uherském Ostrohu talíře nebo košíky s ovocem. Staroměstské stárky mají v rukou džbánek s vínem a v Kostelanech nad Moravou vyšívaný kapesník.

Dominantním vnějším symbolem stárka je hodové právo odvozené od znaků pravomoci obecní samosprávy, to přebírá stárek od představitele obce. Mohla to být původně schrána na bohatě nazdobené holi či šavli, ve které se uchovávala pergamenová listina potvrzující povolení hodů.

Ústředním bodem současných hodů je obřadní hodová obchůzka s průvodem, jehož cílem je nejprve dům stárka a poté stárky, která má u sebe hodové právo. Pokud jsou v obci i mladší stárci, průvod chasy se nejprve odebere k nim. Spolu s nimi pak průvodem přichází k domu staršího stárka, který slibuje zdárný průběh hodů, často ve veršovaném říkání. Nejdůležitějším cílem krojovaného průvodu je dům starší stárky, která předává stárkovi ozdobený klobouk či beranici a hodové právo. Hodový průvod má své dané uspořádání, které se v současnosti stále dodržuje, i když se v jednotlivých obcích mírně liší. Důležitým bodem hodového průvodu je povolení hodů představitelem obce, o které chasa žádá. Novodobějším prvkem v hodové tradici je obřadní žehnání práv, které je v mnoha obcích součástí hodové slavnosti. Specifickým zvykem je v některých obcích stavění máje, které patřilo na Uherskohradišťsku k nejstarším hodovým znakům.

Obchůzky po obci a poté i taneční zábavy pokračují i následující dny. Dříve se druhý hodový den, kterým bylo pondělí, chodilo po babkách (Ostrožská Nová Ves) nebo po škárkách (Nedakonice), kdy chasa vybírala naturálie nebo peníze na muziku. V mnoha obcích je v průběhu druhého hodového dne stále živý starý zvyk obchůzky s beranem. Slavnost hodů obvykle končí hodovými dozvuky, u jejichž příležitosti se pořádá taneční zábava.

I když dochází k různým inovacím nebo změnám, klíčové zákonitosti a podstata hodové slavnosti zůstává dodnes zachována. Svědčí o tom všeobecné povědomí nejen široké veřejnosti, ale především nositelů statku z řad mladé generace. Především díky tomu jsou hody dodnes považovány ve všech čtyřiceti devíti obcích Uherskohradišťska za nedílnou součást jejich života a největší svátek v obci.

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje – 2018
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky – 2019